Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bolest a jak vnímat bolest

 

Bolest tu není od toho, abys byl smutný. Bolest je tu jen proto, aby ses stal bdělejším - protože se lidé stávají bdělými až tehdy, když se jim šíp zabodne hluboko do srdce a zraní je. Jinak se bdělými nestanou. Bolest tu není proto, abys byl zoufalý, je zde proto, aby tě učinila bdělejším. A když jsi bdělý, zoufalství zmizí.

Období velkého smutku se stane obdobím velké transformace. Aby však k takové transformaci mohlo dojít, musíme jít hluboko, až k samotným kořenům naší bolesti a prožít ji takovou, jaká je, bez obviňování a sebelítosti.

Dále si můžeme uvědomit, že i bolest může být dobrem, je varovným signálem, který nám umožňuje vyhnout se nějakému nebezpečí. Týž činitel tedy působí dva souběžné účinky: nějaké dobro a nějaké zlo. Dobro vzniká jako chtěné, zlo přichází jako nechtěné. Toto zlo, pokud je vůbec zlem, je tedy průvodním připuštěným jevem při procesu rozvoje světa k jeho plné dokonalosti, bez tohoto zla by byl vývoj těžko přestavitelný. Sv. Tomáš Akvinský říká, že kdyby všem zlům ve světě bylo zabráněno, mnoho dober z vesmíru by zmizelo, že k zachování dobra celé přírody jsou jednotlivé nedokonalosti potřebné. 129 Člověk však vinou svého omezeného poznání ve většině případů není schopen poznat souvislost mezi konkrétním zlem a dobrem, které z něj vzešlo.